Příběhy o růstu v práci
Občas o sobě říkám, že jsem podnikatel.
Nejsem ale klasický archetyp úspěšného startupisty.
Neměl jsem živnosťák na rodiče.
Nevyexitoval jsem žádný startup.
Neškáluju své podnikání.
Ale něco málo už jsem zvládl.
Rád bych vám chtěl říct, čemu o podnikání a v podnikání věřím
Každý, kdo má dnes mobil a data, může v podstatě bezplatně poslouchat hudbu, dívat se na videa, psát a volat do celého světa, číst noviny, publikovat články, fotit, natáčet film.
Ještě před 10-20 lety se zdálo jako čirá fikce, že za tyto věci se nebude muset platit.
Záměrně neříkám, že tyto věci jsou zdarma. Nejsou. Platíme za ně pozorností a daty.
Co bude další věc, kterou budeme díky technologii mít bezplatně? Taxíky? Ubytování? Počítače? Televize?
A bude z toho úniku?
Pracovali byste v globální firmě, která nemá žádné kanceláře?
…ve které byste viděli své kolegy jen jednou ročně?
Pro kterou byste pracovali z ložnice, z kavárny, či coworkingu?
Kde byste měli plat jako v silicon Valley?
Takové firmy už existují.
Firma Basecamp má 60 zaměstnanců, globální produkt a žádné kanceláře. „Proč bychom si měli vybírat kolegy jen z okolí 30 km kolem naší kanceláře?“ Argumentuje zakladatel Jason Fried.
Wordpress je aplikace, na které běží 33% světového internetu. 1000 zaměstnanců. Žádné kanceláře.
Bude to fungovat? Je to budoucnost, nebo jen okrajová záležitost?
Poslouchat můžete také zde v prohlížeči.
Asi byste nebyli rádi, kdyby si váš kuchař, kadeřník nebo automechanik vzali home office, ale většina z vás, co posloucháte tento podcast, můžete dělat menší či větší část svojí práce z různých míst. Pojďme se podívat nejprve na krátkodobou změnu lokace, čili home office, až po trvalou vzdálenou práci.
Kdo jsem? Čemu věřím? Co dělám? Jak jsem se to naučil? Poslední díl této sezóny. Na novou sezónu se těšte v září.
Tvrdě maká, je to borec. Je to trapný workholik. . Má to vychytané, užívá si života, cestuje a pracuje minimálně. Je líný a nemaká.
Jedna z výhod být freelancerem je to, že si můžete vybrat nejenom co budete dělat, ale také kolik hodin týdně budete pracovat. Můžete pracovat jeden den v týdnu, jíst rýži a zbytek týdne surfovat. Nebo můžete tvrdě makat 90 hodin týdně. Nebo klasických 40. Co je dobře? A co je normální? Dnes bych vám chtěl představit různé pohledy na to, kolik hodin denně je “normální” pracovat pro lidé pracující duševně. Nu posuďte sami.
Náš klasický 40 hodinový pracovní týden byl navržen tak, aby dobře fungoval ve směnném provozu ve fabrikách. 8 hodin denně x 3 směny = 24 hodin. 4 party zaměstnanců jsou pak schopny zajistit nepřetržitý provoz. No a tak jsme to nějak převzali i do práce bílých límečků a minimálně v česku zůstává 40hodinový pracovní týden standardem dodnes. V roce 1930 ekonom John Maynard Keynes předpověděl, že během následujících desítek let se pracovní doba sníží na cca 15 hodin týdně – to bude bohatě stačit na pokrytí lidských potřeb. Pan Keynes bohužel ale nepředpověděl iPhony, ploché televize, sluchátka Beats a další věci, na které holt někdy musíme vydělat. A tak se snížení pracovní doby nekoná a my nadále pracujeme 40+ hodin abychom si mohli kupovat různé věci.
Inspirací tomuto dílu podcastu byl stejnojmenný článekm na mém blogu.
Některé věci v práci jsou jako zalévání květin. 
Jiné věci v práci jsou jako když hoří dům.
Obojí je jistě důležité,
Kdo by ale zaléval květiny ve chvíli, kdy mu za zády hoří dům?
Zalévání květin, to je třeba vzdělávání, vytváření něčeho nového pro sebe, svůj tým či firmu.
Hořící dům, to je běžná denní agenda.
Mnoho lidí čeká na příležitost pečovat o své květiny.
Jen co zvládnou uhasit ten hořící dům.
Až na to, že dům nepřestane hořet nikdy.
Čekání na okamžik, kdy budeme mít v práci konečně klid a čas na to se vzdělávat, či zlepšovat věci kolem sebe, je fikce. Ten okamžik totiž nikdy nenastane.
Původní článek, který byl inspirací tohoto podcastu, vyšel zde na mém blogu.
Sám jsem svojí kariéru ve velké společnosti cíleně začínal, přestože jsem věděl, že to není můj konečný cíl. A neměnil bych. Jako konzultant jsem velkých firem obešel desítky, i nyní na volné noze mám tu čest pracovat s těmi největšími. Během těch let jsem vypozoroval jednu věc, která je absolutně nejdůležitější nejen pro přežití, ale i pro úspěch v těchto firmách.